Markétin styl je opravdu zajímavý. V jednom čísle článek, v dalším omluva. Nechápu to… Jsem tak krutý, když se ji snažím dokopat k alespoň jednomu článku do každého Echa? Je to moje chyba, že si Markéta po sobě články nepřečte a neupraví je tak, aby podobné omluvy jednoduše ztratily smysl? Kdo ví. Každopádně pro příště zvedám v tomto směru varovný prst.
Vypálit, či nevypálit. Toť problém naší generace. Ano, mluvím o kopírování cédéček. Podle jedněch je to krádež, podle druhých je to stejné jako přehrávat kazety. A třetí jsou jen spokojeni, protože mají věc, za kterou utratili třeba jen 100 Kč, ale přitom stála stovek pět.
David Seidl se v osmém čísle Echa blýskl třemi úvahy, pro něž by možná bylo příhodnější označení glosy, a to vzhledem k jejich délce jednoho či dvou odstavců. Jde ovšem o články precizní a zajímavé. První z nich se týká věčného problému usovství, druhý sexuálního harašení a konečně třetí polemizuje nad nedostatkem humanitně zaměřených gymnázií v České republice.
Poprvé se na těchto stránkách prezentuje úvahou i Viktor Valouch, ale na textu byste nepoznali, že jde o jeho první zamyšlení. Precizně pro vás zpracoval problém usovství z pohledu bývalého usa a rozhodně vám doporučuji si tento rozbor přečíst, už jenom abyste se poučili...
Markéta snad ani jiné než kontroverzní a radikální články psát neumí. Ne že by to bylo na škodu, pro čtenost časopisu je to naopak něco jako živá voda. Tentokrát se zaměřila VELMI kontroverzně na to, proč jí škola zabírá tolik času a pokusila se řešit problém, který trápí každého studenta - jak se vyrovnat s nutností "pobytu" ve škole, který se leckdy protáhne až téměř do večera + navíc plnění leckdy velmi náročných domácích úkolů... Nuž čtěte.
Microsoft Word je program, se kterým se pojí řada problémů. Protože jej už znám takříkajíc "jako své boty", rozhodl jsem se vás seznámit s nejčastějšími problémy, se kterými se při práci s microsoftím slovem (slovní hříčka) můžete setkat.
Návrh zákona o chovu tzv. "bojových plemen psů" vzbudil v komunitě kynologů, chovatelů, ale i úplně obyčejných občanů docela velký rozruch. Se svou troškou do mlýna se rozhodla přispět i Markéta a výjimečně jsem k jejímu článku neměl snad ani jednu připomínku...
Ať může být název článku, jehož autorem je náš oblíbený profesor češtiny Jakub Krč, sebekontroverznější, samotný obsah proti všem očekáváním není úchylný ani perverzní. Autor se v něm "jen" vyznává z lásky k abandonware programům, což není nic tak neobvyklého...
Klára Šenkyříková přispěla do našeho časopisu jen jedním článkem, který ovšem stál za to - patřil k nejdiskutovanějším, které se objevily v čísle 6. Vzhledem k tomu, že v podstatě velmi nevybíravým způsobem kritizuje naši třídu, se tomu ani nedivím...
Takto poeticky jsem nazval snad první ze série Markétiných velmi kontroverzních úvah. Jakkoli mohu s tím, co ve svém článku říká, nesouhlasit (a také tak velmi důrazně činím ve svém vyjádření), jedno Markétiným úvahám přiznat musím - patří k nejčtenějším článkům vůbec. Tak už to bývá...
